Recept na úspěšnou investici spočívá ve správném poměru rizika a výnosu pro investora. K dosažení této rovnováhy směřuje tvorba investičního portfolia, což je jeho hlavním úkolem. Vytvoření investičního portfolia chrání investora před emotivními a nerozumnými rozhodnutími, umožňuje dosáhnout stanovených finančních cílů s přiměřenou mírou rizika, sledovat úspěšnost jednotlivých aktiv a dodržet stanovený časový horizont. Investiční portfolio je nejčastěji kombinací finančních (zlato, akcie, dluhopisy, ETF fondy, hotovost) a nefinančních (nemovitosti, umělecká díla a jiná materiální aktiva) aktiv v různém poměru, který se odvíjí od cíle investora. Samozřejmě existuje řada modelů investičních portfolií a technik výběru procentuálního podílu v jeho složení a možná se jim budeme podrobněji věnovat jindy, ale dnes si chceme říci o hlavních bodech, které je třeba při tvorbě jakéhokoli investičního portfolia zohlednit.
Především je důležité si uvědomit, že neexistují univerzální schémata vhodná pro každého investora pro sestavení úspěšného investičního portfolia. Jedná se o velmi individuální proces, který závisí na cílech konkrétního investora a jeho možnostech. A možnostmi myslíme nejen výši kapitálu (v dnešní době je možné investovat již od několika tisíc korun), ale také dobu, po kterou je investor ochoten své peníze investovat, a také jeho věk, zkušenosti a úroveň odborných znalostí v oblasti investování. Prvotním úkolem je tedy rozhodnout se pro záměr svého investičního portfolia. Takovým cílem může být například: ochrana kapitálu, vytváření pasivního příjmu, vytvoření prostředků na první splátku hypotéky nebo na velký nákup, zhodnocení kapitálu apod. Konkrétní cíl je nezbytný k tomu, abyste si mohli sestavit plán pro jeho dosažení, a také abyste jasně viděli, v jaké etapě od něj jste a co ve své investiční strategii změnit, abyste nesešli ze zamýšleného směru. Definováním cíle a vhodným výběrem investičního portfolia si také vyhnete emocionálnímu faktoru a neodůvodněným rozhodnutím. Kromě toho je důležité si před sestavením investičního portfolia ujasnit, jaká míra rizika je pro vás přijatelná, a také časový horizont, tj. jak dlouho plánujete investiční aktiva vlastnit. To je důležité pro správné rozdělení aktiv v odpovídajících procentních podílech a pro rozhodnutí o investiční strategii. Například investor, jehož cílem je záchrana kapitálu, bude méně tolerantní k riziku a nejlépe pro něj bude fungovat konzervativní model investičního portfolia, zatímco investor, jehož cílem je vyšší výnos, je ochoten více riskovat a nejlépe pro něj bude fungovat agresivní model portfolia (který zahrnuje především volatilnější a rizikovější nástroje, jako jsou start-upy nebo kryptoměny). To neznamená, že konzervativní investor jako aktiva vybírá pouze nemovitosti, klidně může investovat i do kryptoměn, ale jde o procentuální poměr nástrojů v investičním portfoliu.
Po určení výše uvedených parametrů tedy již můžeme plánovat podíl jednotlivých nástrojů v investičním portfoliu. Nejčastěji se prostředky rozdělují zhruba ze 40-60 % do nějakého „hlavního“ instrumentu, který je určený cílem investičního portfolia (například pro konzervativního investora to mohou být ETF fondy, státní dluhopisy, nemovitosti), a zbývající instrumenty mohou být rizikovější (akcie, začínající společnosti s perspektivou růstu, kryptoměny a podobně). Model investičního portfolia se vybírá individuálně, jak jsme uvedli výše. Po výběru a nákupu aktiv je investiční portfolio sestaveno – můžeme se pustit do finanční cesty.
Ano, vytvoření investičního portfolia nepředstavuje jednorázový nákup majetku do vlastnictví, ale nepřetržitý proces, který trvá po celou dobu jeho existence. Právě správným vymezením cílů a jeho složek na samém začátku si vytvoříme základy, které nám pomohou přijímat správná investiční rozhodnutí v dalších fázích: rebalancování a zhodnocení výsledků. Tím si můžeme ušetřit nervy a snížit rizika spojená s investováním.
Trh se neustále pohybuje, každý den jeho chování ovlivňuje řada faktorů, a proto je pro každého majitele investičního portfolia nezbytné přezkoumávat poměr aktiv v portfoliu a znovu ho vyvažovat. Dokonce i investiční strategie vynikajícího vědce Alfreda Nobela musela být časem přehodnocena a upravena, aby nadále fungovala ve prospěch Nobelovy nadace (psali jsme o tom na Instagramu, pokud vás to zajímá – odkaz na článek najdete na konci této stránky), proto je důležité provádět ji pravidelně. S jakou frekvencí – bude záležet na typu investičního portfolia a strategii. Fáze rebalancování zahrnuje revizi aktiv s největším nárůstem nebo poklesem hodnoty, která ovlivňují celkovou rovnováhu portfolia. Účelem rebalancování je vrátit se k původním proporcím, podle kterých byly nástroje v portfoliu vybrány, tj. je pravděpodobné, že něco se bude muset prodat, něco naopak přidat, aby se zachoval procentuální poměr a pokračovalo se v cestě k finančnímu cíli. Součástí rebalancování je také sledování a vyhodnocování efektivity řízení portfolia. K tomuto účelu se používají určité techniky. Jako nejjednodušší se používá metoda výpočtu absolutní výnosnosti investice. To znamená rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, kolik portfolio celkově vydělalo za celou dobu své existence. Tato metoda je vhodná pro krátkodobá a střednědobá investiční portfolia, ale pro dlouhodobá portfolia není dostatečně informativní, protože tato metoda nezohledňuje riziko a inflaci. Další metodou je hodnocení relativní výnosnosti, což je absolutní výnosnost ve srovnání s nějakým nástrojem – vodítkem, benchmarkem. Nejčastěji se jedná o akciové indexy, například S&P 500. Zde porovnáváte ukazatele aktiva ve vašem portfoliu (jeho výnosnost) a výnosnost benchmarku, na základě rozdílu ukazatelů lze posoudit efektivnost investice. Složitější metody, s využitím investičních vzorců, se používají při výpočtu výnosnosti přizpůsobené míře rizika – když potřebujete vyhodnotit efektivnost investice s ohledem na možné ztráty. Pro posouzení výkonnosti investičního portfolia je vždy lepší použít několik metod najednou, což bude mít pozitivní vliv na kvalitu vašich investičních rozhodnutí a výsledek investování.
Vše výše uvedené jistě předpokládá zapojení ze strany majitele investičního portfolia, aby to bylo možné dělat profesionálně, je třeba investovat dostatečné množství času a úsilí do svých znalostí a neustále je doplňovat. Od strategie aktivní správy však je možné také odstoupit a předat správu svého investičního portfolia specialistům, kteří tuto práci mohou vykonávat za vás. Nicméně znalost toho, jak sestavit investiční portfolio a jaké ukazatele brát do úvahy, je nezbytná už jen proto, aby bylo možné zhodnotit efektivitu investičního manažera, kterému svůj majetek svěříte. Zlepšujte si své investiční myšlení, obracejte se na odborníky, zkoumejte trh a aktiva z různých úhlů pohledu. To vám pomůže dosáhnout vašich finančních cílů v pohodlném tempu a zohlednit maximální počet faktorů, které ovlivňují výsledek vašeho investování.